„Velehradský klášter vděčí za svůj vznik moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi: byl jako jiné cisterciácké kláštery založen na počest Panny Marie. Odhaloval však duchovně odkaz Cyrila a Metoděje. Maria porodila v Kristu to, co tito dva předávali člověku: dar víry a krásné slovo.“

Podle rukopisu Archivum welehradense

„Cyril a Metoděj dokonale vysvětlili, co je různost v jednotě a proč je nutná. Ozřejmili ostatně i to, že oním jednotícím prvkem v Evropě je křesťanství. Z něho vzešla, rozkvetla a rozkošatila se evropská kultura. Z něho dodnes, vědomě či dokonce s výhradami bere svou sílu. Pokud si to Evropa neuvědomí, bude trpět a může si přivodit i zánik.“

Prof. Petr Piťha

“Velehrad není ani pojmem historickým, ani geografickým, ale je pojmem symbolickým. Jakkoli je lokalizován a dějinně určován, je pojmem v silném slova smyslu duchovním, nadčasovým a pochopitelným jen svým významem ideovým.“

Prof. Petr Piťha

„Nikdo neobjevil hrob sv. Metoděje a také hrob jeho bratra Cyrila v Římě zůstává hádankou. Ovšem generace, které tímto místem prošly, a které zasely do země a vyronily v bazilice modlitby, stesky, prosby a díky, mají větší váhu a sílu, více dějinnosti než jakýkoliv hrob. “

P. Marko Ivan Rupnik SJ

„Velehrad, pradávné srdce Velkomoravské říše. Odtud Cyril a Metoděj, soluňští bratři, pozvaní knížetem Rostislavem, zahájili svou apoštolskou misii mezi Slovany. Zde je hrob biskupa Metoděje ...Zde jsou naše kořeny.“

bl. Papež Jan Pavel II.

„Úhelný kámen evropské jednoty nalézáme zde na Velehradě (stejně jako třeba na Monte Casino, odkud svatý Benedikt budoval Evropu latinskou), kam soluňští bratři natrvalo vštípili do dějin Evropy tradici řeckou a byzantskou. Tyto dva obrovské vklady, obě tradice, byť jsou odlišné, patří k sobě. Společně tvoří křesťanskou Evropu – někdejší i současnou.“

bl. Papež Jan Pavel II.

„Cyrilometodějská tradice je nadregionální křesťanský a kulturní proud, vskutku evropský, který v sobě spojuje to, co bylo typické pro slovanské věrozvěsty: způsob hlásání evangelia je takový, že od samého počátku je zdrojem kultury a kulturního uvědomění a z druhé strany hlásání evangelia předchází pečlivá kulturní příprava a vybavenost. V ní se setkávají vzdělanci, světci a umělci (pravda, dobro a krása).“

Prof. Pavel Ambros SJ

„Na Velehradě tedy někdo odpočívá. Ten, který poutníkovi jako pokorná louč rozsvěcuje noc a zahřívá srdce, a to v Evropě, jinak organizované a promyšlené jako dokonalý palác z chladivého skla.„“

P. Marko Ivan Rupnik SJ

„Na Velehradě nacházíme odpovědi na všechno, co přináší život člověka.“

Tomáš kardinál Špidlík SJ

„Aby se na Velehradě mohly setkávat různé životní zkušenosti a vytříbené myšlenkové proudy celosvětových sjezdů, k tomu je zapotřebí modlitba poutníka, který připraví svou dobrou vůlí to, co pak může sám Pán podle své vůle naplno rozvinout.“

Sergej Bulgakov

„K velehradským poutníkům promlouvá Tajemství a v mnohých se tak rodí tvůrčí nadechnutí … a možná pokračuje tvůrčí idea Velehradu právě v utváření sítě vztahů, které dalece přesahují hranice, rasy a národy.“

P. Marko Ivan Rupnik SJ

„Spojení tradic Východu a Západu, které je tak mnoha způsoby a obdivuhodně vyjádřeno činy svatých Bratří, potvrzuje nám, že nikdo není tímto sloučením nucen vzdávat se svých vlastních duchovních a národních hodnot a že úctou k dědictví cizímu zřejměji vysvítá duchovní bohatství tomu kterému národu.“

bl. papež Jan Pavel II

„Přicházíme, abychom byli spolu.“

Z životopisu sv. Cyrila a Metoděje

„Každému skutečnému setkání kultury Východu (člověk citu) a Západu (člověk rozumu) vždy předchází nejednota mezi námi navzájem. Kdo zakouší, jak drásá nesjednocení konfesí, denní rodinné hádky, ví, že volání po jednotě je hodnota, o kterou je nezbytné usilovat.“

Michal Altrichter SJ

Nabídka v okolí

Archeoskanzen Modrá
Velkomoravské sídliště středního Pomoraví se nachází nedaleko Uherského Hradiště na silnici Staré Město Velehrad. Je významným subjektem názorně osvětlující jednu z nejvýznamnějších etap našich národních dějin. Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost.

 

Živá voda - svět vodních ekosystémů - Modrá
Ukázky biotoů Moravy, ale zejména expozice vodních a mokřadních ekosystémů s největším sladkovodním tunelem v Evropě. Zde mohou návštěvníci vidět téměř všechny druhy ryb, které žily a žijí v České republice. Součástí projektu jsou i ukázky skrze sklo v hlubině 6,5m pod vodní hladinou, okno pod hladinou mokřadu i řez potokem s vodopádem. V pozdemí, při vstupu do tunelu je instalována i velká výstava rybích dotykových plastik, určena pro zrakově postižené. 

 

Muzeum Tupeské keramiky
Obec tupesy proslavila keramika s charakteristickým dekorem tupeské růže. Nenechte si ujít návštěvu muzea v nejstarším domu č.p. 118 z roku 1837. Uvidíte, jak bydlel lidový hrnčíř, seznámíte se s historií i současností tradiční majolikové keramiky, která se ve zdejší dílně dodnes vyrábí, a můažete si výrobu také sami vyzkoušet.

 

Památník Velké Moravy
Památník Velké Moravy ve Starém Městě v poloze „Na Valách“ byl vybudován nad základy hřbitovního kostela z 9. století objeveného archeologem Vilémem Hrubým roku 1949. Církevní stavbu obklopovalo ve velkomoravském období rozsáhlé pohřebiště. Pohřbeni zde byli jak příslušníci velkomoravské nobility s bohatou výbavou se zbraněmi a šperky, tak i lidé chudí, zemědělci a řemeslníci. Doposud zde bylo prozkoumáno přes 2000 hrobů, což z pohřebiště „Na Valách“ činí nejrozsáhlejší nekropoli Velké Moravy. Některé z hrobů v blízkosti základů někdejšího kostela jsou zachovány na původních místech.

 

Rozhledna Brdo
Rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu Chřibů a je vysoká 23,90m. Nahradila původní, 20m vysokou dřevěnou rozhlednu, která v sedmdesátých letech dosloužila. Z rozhledny můžete dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky a samozřejmě Beskydy, Vsetínské vrchy a Malé či Bílé Karpaty. Stavba byla zahájena 28.10.2001 položením základního kamene skauty z obce Modrá a slavnostně otevřena o tři roky později, dne 28.10.2004, za účasti olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity Jana Graubnera, který rozhlednu vysvětil.

 

Slovácké muzeum a Galerie SM
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti zaujímá v síti českých a moravských muzeí významné postavení. Nejen svým stářím či množstvím sbírkových předmětů, ale především zaměřením a pracovními výstupy upoutává zájem odborné i laické veřejnosti. Není typicky vlastivědným zařízením. Již od svého vzniku se profilovalo etnografií a archeologií, později výtvarným uměním a historií. Výzkumný a sběratelský záběr na celou národopisnou oblast Slovácka jej řadí mezi regionální instituce. Z původně malého kulturního zařízení, zrozeného z obětavého úsilí a nadšení vlastenecky zaměřených pracovníků, vznikla profesionální a vysoce odborná instituce, která slouží veřejnosti v několika budovách.
Hlavní budova ve Smetanových sadech v Uherském Hradišti je věnována expozici Slovácko a národopisným, archeologickým a historickým výstavám.
V Galerii Slováckého muzea v Otakarově ulici v Uherském Hradišti je možnost seznámit se s výtvarným uměním jihovýchodní Moravy a s díly našich i zahraničních autorů.

 

Státní hrad Buchlov a kaple sv. Barbory
Oblíbený turistický cíl, jeden z nejznámnějších středověkých hradů ze 13. století je dominantou Chřibů. Uvidíte zde rozsáhlou přírodovědnou a egyptolickou sbírku nebo pokoj s mumií. Pro skupiny dětí je připraven speciální okruh. Součástí prohlídky je výstup na hradní věž s krásnými výhledy do okolí. U hradu stojí poutní kaple sv. Barbory s hrobkou pánů z Petřvaldu a Berchtoldů.

 

Státní zámek Buchlovice
Zámek z přelomu 17. a 18. století patří k nejvýznamnšjším barokním šlechtickým sídlům u nás. Barokní zahrad, rozsáhlý anglický park a zámecká sbírka fuchsií patří k nejvýznamnějším ve střední Evropě.

 

Historické centrum města Uherské Hradiště
Centrum Slovácka, město s velkomoravskými památkami, bohatou historií a památkovou zónou. K nejzajímavějším patří kostel sv. Františka Xaverského, Stará radnice s nakloněnou věží, hotel Slunce, kaple sv. Alžběty nebo františkánský klášter.

 

Velkomoravské hradisko Sv. Klimet u Osvětiman
Velkomoravské hradisko s odkrytými základy dominantní církevní stavby se rozkládá na tzv. "Hoře sv. Klimenta" (461 m.n.m.) vzdálené asi 4 km od Osvětiman při kdysi obchodní cestě mezi Pomoravím a Brněnskem. Předpokládá se, že v dobách Velkomoravské říše stával na těchto místech kostel a klášter, do kterého svatí věrozvěstové Cyril a Metoděj přenesli ostatky sv. Klimenta, a ve kterém měli být vychováváni kněží slovanského obřadu. Archeologický výzkum prokázal, že hradisko bylo skutečně vybudováno Slovany pravděpodobně v polovině 9. století.


Zřícenina hradu Cimburk
Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se nachází na návrší nad vodní nádrží asi 5 km od obce Koryčany. Vznikl mezi léty 1327 - 1333, opuštěn byl v roce 1720. V 30. letech minulého století byly provedeny první záchrané práce, další v roce 1940.
V průběhu staletí doznal hrad několika přestaveb a oprav. Koncem sedmnáctého století ztratil fortifikační význam a začal sloužit jako sídlo lovčího a k ubytování lesního personálu.
Poslední kapitola živých dějin jednoho z nejhezčích moravských hradů se uzavřela v roce 1709. Od té doby byl hrad pustý. Postupně začal chátrat a o jeho záchranu se lidé pokoušeli ve třicátých a v padesátých letech dvacátého století.

 

 

Projekty na obnovu Velehradu