„Velehradský klášter vděčí za svůj vznik moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi: byl jako jiné cisterciácké kláštery založen na počest Panny Marie. Odhaloval však duchovně odkaz Cyrila a Metoděje. Maria porodila v Kristu to, co tito dva předávali člověku: dar víry a krásné slovo.“

Podle rukopisu Archivum welehradense

„Cyril a Metoděj dokonale vysvětlili, co je různost v jednotě a proč je nutná. Ozřejmili ostatně i to, že oním jednotícím prvkem v Evropě je křesťanství. Z něho vzešla, rozkvetla a rozkošatila se evropská kultura. Z něho dodnes, vědomě či dokonce s výhradami bere svou sílu. Pokud si to Evropa neuvědomí, bude trpět a může si přivodit i zánik.“

Prof. Petr Piťha

“Velehrad není ani pojmem historickým, ani geografickým, ale je pojmem symbolickým. Jakkoli je lokalizován a dějinně určován, je pojmem v silném slova smyslu duchovním, nadčasovým a pochopitelným jen svým významem ideovým.“

Prof. Petr Piťha

„Nikdo neobjevil hrob sv. Metoděje a také hrob jeho bratra Cyrila v Římě zůstává hádankou. Ovšem generace, které tímto místem prošly, a které zasely do země a vyronily v bazilice modlitby, stesky, prosby a díky, mají větší váhu a sílu, více dějinnosti než jakýkoliv hrob. “

P. Marko Ivan Rupnik SJ

„Velehrad, pradávné srdce Velkomoravské říše. Odtud Cyril a Metoděj, soluňští bratři, pozvaní knížetem Rostislavem, zahájili svou apoštolskou misii mezi Slovany. Zde je hrob biskupa Metoděje ...Zde jsou naše kořeny.“

bl. Papež Jan Pavel II.

„Úhelný kámen evropské jednoty nalézáme zde na Velehradě (stejně jako třeba na Monte Casino, odkud svatý Benedikt budoval Evropu latinskou), kam soluňští bratři natrvalo vštípili do dějin Evropy tradici řeckou a byzantskou. Tyto dva obrovské vklady, obě tradice, byť jsou odlišné, patří k sobě. Společně tvoří křesťanskou Evropu – někdejší i současnou.“

bl. Papež Jan Pavel II.

„Cyrilometodějská tradice je nadregionální křesťanský a kulturní proud, vskutku evropský, který v sobě spojuje to, co bylo typické pro slovanské věrozvěsty: způsob hlásání evangelia je takový, že od samého počátku je zdrojem kultury a kulturního uvědomění a z druhé strany hlásání evangelia předchází pečlivá kulturní příprava a vybavenost. V ní se setkávají vzdělanci, světci a umělci (pravda, dobro a krása).“

Prof. Pavel Ambros SJ

„Na Velehradě tedy někdo odpočívá. Ten, který poutníkovi jako pokorná louč rozsvěcuje noc a zahřívá srdce, a to v Evropě, jinak organizované a promyšlené jako dokonalý palác z chladivého skla.„“

P. Marko Ivan Rupnik SJ

„Na Velehradě nacházíme odpovědi na všechno, co přináší život člověka.“

Tomáš kardinál Špidlík SJ

„Aby se na Velehradě mohly setkávat různé životní zkušenosti a vytříbené myšlenkové proudy celosvětových sjezdů, k tomu je zapotřebí modlitba poutníka, který připraví svou dobrou vůlí to, co pak může sám Pán podle své vůle naplno rozvinout.“

Sergej Bulgakov

„K velehradským poutníkům promlouvá Tajemství a v mnohých se tak rodí tvůrčí nadechnutí … a možná pokračuje tvůrčí idea Velehradu právě v utváření sítě vztahů, které dalece přesahují hranice, rasy a národy.“

P. Marko Ivan Rupnik SJ

„Spojení tradic Východu a Západu, které je tak mnoha způsoby a obdivuhodně vyjádřeno činy svatých Bratří, potvrzuje nám, že nikdo není tímto sloučením nucen vzdávat se svých vlastních duchovních a národních hodnot a že úctou k dědictví cizímu zřejměji vysvítá duchovní bohatství tomu kterému národu.“

bl. papež Jan Pavel II

„Přicházíme, abychom byli spolu.“

Z životopisu sv. Cyrila a Metoděje

„Každému skutečnému setkání kultury Východu (člověk citu) a Západu (člověk rozumu) vždy předchází nejednota mezi námi navzájem. Kdo zakouší, jak drásá nesjednocení konfesí, denní rodinné hádky, ví, že volání po jednotě je hodnota, o kterou je nezbytné usilovat.“

Michal Altrichter SJ

Poutnictví

Naši předkové putovali na poutní místa pěšky, a tak byl jejich čas měřen krokem a modlitbou. Dnes zažívá pěší putování svoji renesanci a také na poutní vrchol - vstup do poutního velehradského areálu - je možné se připravit chůzí a modlitbou. Návštěva papeže Jana Pavla II. na Velehradě v rubnu 1990 byla inspirací pro obnovení zaniklých cest při scelování polí v rámci komunistické kolektivizace zemědělství. Na Velehrad tedy vede několik stezek, které představují nabídku pěším poutníkům:

 

Poutní cesta růžence: Trasa začíná ve Starém Městě u Uherského Hradiště (velkomoravský Veligrad) u železniční trati a směřuje na Velehrad. Mapa přístupových tras je ke stažení zde. Od železniční stanice ve Starém Městě po vlastní začátek poutní cesty je to 1,5 km (červeně značená turistická trasa). Délka vlastní poutní cesty je zhruba 4 km (1 hodina putování). Na Velehradě má poutní cesta své vyvrcholení. Nemá tedy charakter okruhu tak, jak je tomu například na sv. Hostýně. Poutníci, kteří se chtějí po cestě vypravit, se musí proto dopravit na začátek cesty. Dopravní spojení zdeVe svém průběhu je poutní cesta rytmizována celkem dvaceti zastaveními růžencové modlitby. Úvod představuje Radostný růženec, následuje Růženec světla, Bolestný růženec a vyvrcholením je Slavný růženec. Každé zastavení symbolizuje jedno tajemství a je zpracováno sochařsky z božanovského pískovce podle návrhu Milivoje Husáka. Ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje je k dispozici poutní knížka s modlitbami a vyobrazením všech zastavení. Mapa poutní trasy ke stažení zde. Každou první neděli v měsíci je organizováno společné putování na Velehrad. Sraz poutníků na začátku poutní cesty je ve 13:15 (Z Velehradu odjíždí autobus ve 13:00). Více informací zde.

 

Poutní cesta Velehrad - Sv. Hostýn: vznikla v roce 2008 z iniciativy Matice svatohostýnské. Trasa dlouhá zhruba 59 km je členěna 25 zastaveními v podobě dřevěných přístřešků s duchovními, kulturními, přírodovědnými a turistickými informacemi. Trasu je možné urazit za dva dny (nocleh ve Zlíně) nebo za tři dny (nocleh v Napajedlích a ve Štípě u Zlína). Druhou variantu doporučujeme, aby sportovní výkon putování nezastínil poutnického ducha a v cíli putování bylo možné chvíli setrvat. Poutníci se mohou na cestu vypravit buď individuálně, nebo se mohou připojit k některé z poutí pořádaných sesterskými Maticemi. Společné putování ze Sv. Hostýna na Velehrad ve dnech 2. - 4. července, zajišťuje MSH. Opačným směrem - z Velehradu na Sv. Hostýn je možné putovat 26. - 28. září. Organizuje MV. Zde je možné stáhnout si elektronickou podobu mapy. Více informací je k dispozici na stránkách Matice velehradské. Na tuto základní poutní trasu navazuje poutní cesta Sv. Hostýn - Sv. Kopeček. Podrobnosti zde

 

Poutní cesta Velehrad - Sv. Antonínek: spojuje Velehrad s půvabným jihomoravským poutním místem v blízkosti Blatnice pod Sv. Antonínkem. Po trase dlouhé zhruba 24 km bude rozmístěno 12 zastavení. Poutní trasa byla požehnána Mons. Janem Graubnerem v srpnu 2012. 

 

Cyklostezka Tupesy - Velehrad - kopíruje trasu, po které na Velehrad v roce 1990 přicestoval papež Jan Pavel II. Necháte-li automobil v obci Tupesy (například u fotbalového hřiště), můžete na Velehrad doputovat působivou krajinou od jihu.

 

Virtuální poutní cesta Velehrad - Sv. Kliment u Osvětiman: poutníkům se nabízí možnost pěšky připutovat na Velehrad (či opačně) z hory sv. Klimenta u Osvětiman spojené s působením žáků sv. Cyrila a Metoděje tajemnými a mýtickými chřibskými lesy. Po zeleně značené trase - Sv. Kliment, Pod Kazatelnou, odtud stále po červené: Na pile, Pod Holým Kopcem, Pod Buchlovem, Buchlov, Sv. Barbora, Pod břesteckou skalkou, Chabaně, Nový Dvůr, Velehrad.  Délka trasy 17 km kopcovitým terénem. 

 

Hvězdicové pěší poutě  na Velehrad bývají pořádány každoročně předpolední sobotu v měsíci srpnu. Účastní se jich několik set poutníků a představují tak hluboký duchovní zážitek. Podrobnosti o poutích uvádí na svých webových stránkách Mons. Jan Peňáz: www.poutnik-jan.cz  

 


Pěší poutě na Velehrad (a zpět i dál) L.P. 2023

 

42. ročník z Levého Hradce bude jako vždy po etapách
první začne v sobotu 18. února v 9:30 h, více
zde

13. ročníku Moravské Compostely si letos připomeneme  STO let od smrti arcibiskupa STOJANA, proto půjdeme přes jeho rodiště Beňov.
Ze Sv. Kopečka vycházíme v pátek 30. června v 6.30 h. ráno, první noc bude právě v Beňově, v sobotu 1. července budeme mít v 17 hodin mši svatou na hlavním stojanovském místě - na Svatém Hostýně pro všechny poutníky. Zveme  poutníky z míst, která mají k A. C. Stojanovi vztah, aby se k nám přidali - pěšky svou trasou anebo autobusem až na Sv. Hostýn.
Hned v neděli 2. července po ranní mši svaté pokračujeme na posvátný Velehrad - k Stojanovu hrobu (už 16. ročník), kde se přidáme ke Dnům dobré vůle a hlavní pouti.

23. ročník  Hvězdicové pouti z více míst
začne v pondělí 21. srpna, závěr pouti v sobotu 26.8. v 10:30 h před velehradskou bazilikou, pak obnova zasvěcení, růženec a mše sv. v 11:30

14. ročník svatováclavské pouti 27. - 29.9.

 

(Plány se dělat mohou, dokonce musí, ale vždy musí mít dodatek: dá-li Pán Bůh a budeme živí, jak píše patron poutníků sv. Jakub 4,15. ) Poutě pořádají Matice, ale každý z účastníků putuje na vlastní riziko. Poutník také počítá s tím, že teplá voda někdy nemusí vždycky vystačit na všechny.


a další ...
hledej i na stránkách Mons. Jana Peňáze
www.poutnik-jan.cz
nebo poutníka Petra Hirsche   
https://www.pout.eu/

Projekty na obnovu Velehradu